Překližka

 


  

PŘEKLIŽKA je kompozit vyrobený slepením několika dýh k sobě. Kvůli rozměrové a tvarové stabilitě se dýhy lepí léty kolmo na sebe tak, že překližka je tvořena lichým počtem (minimálně 3 vrstvami) kolmo k sobě (myšlen průběh dřevních let) překlížených dýh.

 

Existuje překližka stavební a truhlářská.

 

Překližovanou desku lze snadno tvarovat, proto je hojně používána na tvarované sedáky, či opěráky židlí.

 

Dalším využitím překližek jsou například záda skříní, či dna zásuvek.

 

Truhlářská překližka (PT) se používá na nábytek a je tvořena více vrstvami silnější dýhy.

 

Výhodou překližky je velká pružnost a  pevnost = stabilita (nepraská). Ve velkých plochách bez konstrukce se však může prohýbat.

 

Povrchy překližek tvoří vrstva dřeva, která má svou kresbu a kvalitu dle druhu a kvality dřeva, tudíž se některý více pohledový povrch překližky nemusí nutně upravovat.

 

Pro většinu interiérových stylů ale tato kresba není dostatečně estetická, tudíž se překližka málokdy jen lakuje či moří a častěji se potahuje dýhou s pěknou kresbou dřeva.

 

Překližka tenké tloušťky se užívá jako dno zásuvek či záda skříní / komod. 

 

 

 

Laťovka

 


  

LAŤOVKA je dřevěná konstrukční deska, vyrobená oboustranným překlížením laťovkového středu loupanými dýhami.

 

Použití laťovky je pouze pro vnitřní, suché prostředí.

 

Hrana laťovky není estetická - je viditelné druhořadé dřevo latěk středu.

 

Vrchní materiál (poddyžka) je většinou také nepohledový.

 

Laťovka je lehčí než překližka, ale je stejně pevná.

 

Povrch laťovky je ideální pro dýhování, barví se méně než MDF. V případě potřeby surovějšího vzhledu se může i mořit a lakovat – ale spíše výjimečně.

 

 

 

Aglomeráty

 


 

V předchozích kapitolách jsme uvedli stručný popis hlavních typů materiálu pro nábytek na míru, které sice nejsou z masivu (tedy jednolitého kusu z části stromu - prkno, fošna), ale stále je v nich použito dřevo celkem přirozeně a hlavně mají autentickou kresbu dřeva v ploše a lze je v interiéru použít s přiznáním této jejich "dřevní původnosti".

 

Deskám, které nemají tento charakter, se říká aglomerované materiály. Jednoduše řečeno jsou to materiály z rozmělněné dřevní hmoty, které jsou opět spojené lisováním za pomocí (nebo bez) lepidel, teploty a tlaku.

 

Tyto desky byly vyvinuty, aby se zpracoval jinak rozměrově podřadný sortiment a dřevní odpad a zároveň, aby se vylepšily užitné vlastnosti materiálů pro konstrukci nábytku.

 

Patří sem:


•  DŘEVOTŘÍSKOVÁ DESKA (DTD)

 

•  DŘEVOVLÁKNITÁ DESKA (HDF, MDF)

 

•  OSB DESKA  

 

•  VOŠTINOVÁ DESKA 

 

V příloze si můžete prohlédnout skicy, které ukazují rozdíl mezi DTD a MDF.